Třeboň

Nejstarší zmínka o třeboňské lazebně (v Rožmberské ulici) pochází z roku 1666. Po zrušení této lazebny získal správce schwarzenbergského velkostatku Václav Horák povolení od knížete Schwarzenberga, v r. 1861, zřídit očistné lázně s tekoucí vodou na Zlaté stoce. V letech 1881-1883 vystavěl učitel Václav Hucek v sousedství těchto očistných lázní svůj léčebný ústav s aplikací rašeliny (dnešní Bertiny lázně). Od té doby se datují dějiny novodobé třeboňské lázeňské tradice.

Třeboňské lázně nabízejí pobyt a léčbu ve dvou tradičních lázeňských domech - v Bertiných lázních a v Lázních Aurora. Oba lázeňské domy jsou v majetku Města Třeboně. K léčbě je využíváno výše zmiňovaných slatinných koupelí a zábalů, dále vodoléčebných procedur, masáží, fyzioterapie, elektroterapie, parafinových zábalů, plynových injekcí, akupunktury a dalších rehabilitačních a léčebných postupů.

Třeboňská lázeňská zařízení, kromě léčebných pobytů pro nemocné pacienty, nabízejí i širokou škálu nejrůznějších relaxačních a rekondičních pobytů pro ty, kteří chtějí využít lázeňský pobyt jako formu odpočinku či aktivně udělat něco pro své zdraví. K příznivému účinku třeboňských lázní navíc přispívá okolní čisté prostředí CHKO Třeboňsko, které je ideálním místem pro odpočinek. Hustá síť turistických a cyklistických tras včetně naučných stezek v okolí Třeboně nabízí ideální podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku.

Třeboňská pánev patří mezi nejbohatší naleziště rašeliny a slatiny u nás. Na Třeboňsku se těží speciální slatina s obsahem minerálů pyritu a markazitu. Před vlastním použitím se musí vytěžená slatina upravit. Odstraní se hrubé příměsi, směs se rozdrtí na malé částečky, a nakonec dochází k přidání vody a zahřátí na teplotu 37 – 39 stupňů Celsia. Připravená hmota se poté používá ve formě slatinného zábalu, nebo po přidání další vody ve formě slatinné koupele.

Slatina patří mezi tzv. peloidy, což jsou přírodní látky vzniklé geologickými pochody. Účinky peloidních procedur jsou především tepelné. Ty jsou způsobeny konzistencí (hutností) slatiny. Díky své hustotě totiž slatina vede teplo až sedmkrát pomaleji než voda, proto se v ní organismus prohřívá šetrněji a především intenzivněji.

Slatinné zábaly a koupele působí příznivě především při léčbě nemocí pohybového aparátu. Právě hojné zásoby slatiny z rašelinišť vedly v 80. letech 19. století k založení třeboňské lázeňské tradice. Dnes se zde léčí především bolesti páteře a kloubů, pooperační a poúrazové stavy a revmatická onemocnění. Léčebné účinky pobytu v lázních jsou také podpořeny kvalitou okolního přírodního prostředí Třeboňska.

Autor článku: SpaTrip | 29.3.2011
Zpět na seznam článků